Houbařská sezona je v plném proudu. Zajímavosti z říše hub

Houbařská sezona je v plném proudu. Zajímavosti z říše hub

Už dávno neplatí, že co Čech, to muzikant. Teď se z nás stal národ houbařů a na jednu českou domácnost připadá ročně zhruba 9 kg nasbíraných hub.

Sváteční houbaři si potrpí na hříbky a na lišky obecné, protože jiné druhy neznají. Ti běžní sbírají i muchomůrky růžovky neboli masáky, dále holubinky, václavky a ryzce. A fajnšmekři si nosí domů košíky se specialitkami, jako jsou penízovky smrkové, lišky nálevkovité, stročky trubkovité, pstřeně dubové či čirůvky fialové a dvoubarevné. Zkušený houbař si také nikdy nesplete pečárku (v lese rostoucí žampion) s jedovatou muchomůrkou zelenou či jedlou májovku s nebezpečnou vláknicí Patouillardovou. Obecně toho o houbách víme poměrně dost, ale některé věci vás možná překvapí.

Jedovatější než muchomůrka? Ano!

Je známo, že nejjedovatější houbou v našich končinách je muchomůrka zelená a její bílé variety muchomůrka jarní a jízlivá. Ovšem nejjedovatější houbou na světě je čepičatka brázdohlavá (latinsky galerina sulciceps), která roste hlavně na Jávě a na Sumatře. Tahle houba má v sobě pětkrát víc jedu amanitinu než muchomůrka zelená, a pokud byste ji náhodou pozřeli, šance na vaši záchranu je téměř nulová.

Půltunová kráska

Naši houbaři se občas radují z nálezu několik kilogramů vážící pýchavky obrovské (známé též jako vatovec obrovský). Český rekord pochází z 60. let minulého století, kdy byl na Liberecku nalezen exemplář vážící téměř 20 kg. Jenže to byl prakticky drobeček proti termitovníku obrovskému, což je největší známý druh kloboukaté lupenaté houby, která roste v Africe, a jejíž klobouk měří na šířku víc než metr. Vůbec největší houbu světa, podobnou choroši, našli před pár lety v Číně. Šlo o jedince, který vážil téměř půl tuny! 

Podhoubí velké jako vesnice

Václavka hlíznatá není pro zapálené houbaře žádným neznámým pojmem. Najít tuto houbu v Česku není nijak vzácné, ale opravdovým unikátem se mohou pochlubit v oregonském národním parku Malheur National Forest, kde její podhoubí pokrývá plochu o rozloze 10 km2, což už je taková větší vesnice. Všechny trsy václavek, které jsou vidět na povrchu, vyrůstají právě z tohoto podhoubí, a jsou tak pod zemí propojeny. Jedná se o největší známý samostatný organismus, který na Zemi v současnosti známe. Jeho celková hmotnost se odhaduje na několik set tun a stáří na 2000 až 8000 let.

Aby se vám sběr neprodražil

Měli byste také vědět, že ne každou jedlou houbu, kterou v lese najdete, si můžete dát do košíku. Některé jsou totiž kriticky ohrožené a natolik vzácné, že za jejich sběr hrozí vysoké pokuty (klidně i 50 tisíc korun). Jedná se například o hřib královský a vlastně o všechny barevně zabarvené hřiby, jako je třeba hřib plavý, šumavský, Fechtnerův či moravský, dále o muchomůrku císařku nebo o lanýž letní. Pokud takovou houbu najdete, vyfotografujte ji a zapište si souřadnice. Pak ji pečlivě zakryjte jehličím či listím a nález ohlaste na nejbližším profesionálním mykologickém pracovišti.

Životní pojištění Můj Život

Můj život

  • Pojištění poskládané podle vás
  • Zabezpečení celé rodiny
  • Nastavení investic na míru

Více informací

Dlouhodobé cestovní pojištění cestovatel

Cestovní pojištění

  • Plánujete dlouhodobý trip?
  • Pojistíme Vás až na rok
  • Bez podmínky jezdit zpět do ČR

Více informací

Dovolená s rodinou

  • Atraktivní slevy pro rodiny s dětmi
  • Za památkami i zážitky
  • V ceně turistika do 3500 m.n.m.

Více informací